Monty

*-1.10.2011

†-6.8.2012

Montýska jsem dostala,když mu bylo 6 měsíců.Daroval ho mladý pár,protože k němu měli i stejně staré dítě a nezvládali ho.Viděla jsem ho na inzerát a věděla jsem,že bude můj.Musel!Přemlouvala jsem mamku a ještě ten den jsme si Montýska zamluvili,že si pro něj přijedeme.Prý před námi byli ještě jedni zájemci,ale podle toho,jak okamžitě s odběrem souhlasili si myslím,že to jen řekli,aby jsme si ho vzali,co nejdříve.Neuměl nic,vůbec nic.Neuměl ani sedni,takže jsem s ním začínala jako s malým štěňátkem.Cvičení ho začalo bavit a naučil se přes 30 různých triků a povelů...

Věřím,že si tu chvíli,co jsme byli spolu užil a já jsem ráda,že jsem měla tak úžasnou zkušenost,protože to s ním nebylo vždycky jednoduché.Ale i tak to byla zkušenost do života za kterou jsem ráda.

Byl to prostě typický chlap..Když nechtěl,tak jsem měla smůlu a to se mu stalo osudným..Byl to z poloviny borderák..Matka Německý ovčák X Labrador a otec borderák (možná,nevím)..Spousta lidí mi říkala,že by ho na křížence netipovala..Ani já jsem tomu nemohla uvěřit,když jsem ho poprvé uviděla..Když jsem ho uviděla,jak sedí v autě a já stojím venku,okamžitě jsem se chtěla k autu rozběhnout a seznámit se s ním,chtěla jsem ho pohladit a říct mu,jak moc jsem za ten jeden den pro něj vytrpěla..Bylo to opravdu hodně..Přemlouvání,slzy,strach,že ho nezískám,rozmluva s mamkou,kázání a vše okolo,ale stálo mi to za to..Stálo mi za to být v jeho životě,vidět jak začíná nový život,jak nás poznává a vše okolo..Chtěla jsem s ním i ná závody v Dogdancingu,ale na to moc miloval psy..Miloval je natolik,že pro něj byli důležitější,než míček a než já..S ním jsem si opravdu hodně zkusila..Naučil mě,že každý pes je jiný..On byl prostě výjimečný a nikdy podobný pes nebude,nikdy..I když jeho povaha byla taková nevyzpytatelná,tak jsem ho i přes to milovala..Sice neuměl přivolání (časem by se to poddalo),ale stačilo písknout míčkem a byl u mně :o) Nikdy nezapomenu na nekonečné procházky v lese,na pokusy naučit ho plavat (neúspěšně),chození na louku vzdálenou cca 3km 2x denně,odtrhávání od psů,chytání po lese,omlouvání se lidem a celkovou ostudu,když mi utekl přes sídliště za psem a já ho nemohla přivolat..Byl to úžasně strávený čas,i když byl tak krátký.. Když to shrnu,tak to byl prostě pes do nepohody..